PROJEKT VIRTUÁLNÍCH KNIHOVEN
Jak to všechno začalo:
"Dokážeš si představit, jaké by to bylo mít na dosah cokoli, co bys chtěl vědět? Normálně musíš shánět tituly po knihovnách a doufat, že ho mají a že není půjčený - pokud vůbec víš co a kde hledat. Takhle bys měl všechny knížky v počítači." - vykládal jsem se zaujetím.Od tohoto rozhovoru uplynulo více než 15 let, někdy jsem hledal velmi intenzivně a někdy mi bylo jako tupému oslovi odhaleno, jaký je cíl. Händel, když skládal svého Mesiáše během několika hodin asi také prožil ty nesdělitelné okamžiky účasti na dokonalém řádu bytí. Psychologie to nazývá vhled."No jo, ale dokážeš si ty představit, jak dlouho by trvalo přepsat všechny knihy? Kdybys jednu stránku přepisoval deset minut a měl na to třeba deset tisíc lidí, knih je na světě dejme tomu miliarda, každá kdyby měla tisíc stran…" - Lukáš se zase rozpočítal, bylo mu teprve jedenáct, ale o jeho matematickém nadání jsem už tehdy nepochyboval. Měl takové ty finty matematiků, že stádo ovcí počítal podle počtu nohou a pak to vydělil čtyřmi...
Virtuální knihovna blízké budoucnosti
Představte si celé lidské poznání převedené do elektronické podoby. Dokonce více než
tajemství, jehož střežení se doposud ujímaly knihy, nyní máme k dispozici
multimediální techniku. Je to vůbec možné? Je možné, že přijde doba,
kdy nestrávíme víc času hledáním než studiem? Říkám ano, je to možné a není
třeba skenovat nebo ručně přepisovat každou stranu, vždyť mnoho knih již
v soukromých databázích existuje, například je v digitální podobě veškerá
řecká literatura a zde je třeba upozornit, že nejde jen o knihy, ale poznání
vůbec, ať to jsou obrázky, počítačové rekonstrukce historických staveb,
výukové jazykové programy… Vezměme to však od začátku:
Jak začít...
1. Sesbírat to, co už studenti sami vytvořili: přepisy přednášek, poznámky, práce a pod.,
třídit podle vědních oborů (sekcí) a uveřejňovat na internetu, kde by bylo
možné poznatky sdílet a korigovat. Především fakultám by zde připadl
důležitý úkol třídění poznatků a rozhodnutí, která data je dobré uchovat.
2. Vyhledat co již existuje na internetu, nejprve v češtině a uložit odkazy do sekcí.
Jak můžete vidět na
listu Kolosanůmsnažím se pracovat s tím,
co je. Zde by bylo například vynikající, kdyby na internetu byl
zpřístupněn biblický slovník, postavy NZ, snad časem najdu adresu na
originální texty NZ. Nesmírně záslužná a pro všechny budoucí monolingvistické
studenty (to jsou ti, co umí jenom česky a to ještě pasivně) nedocenitelná
práce by byla česká verze nejdůležitějších jinojazyčných stránek.
3. A to tedy souvisí s dalším krokem. Viděl jsem, že karmelitánské
nakladatelství dalo na internet
Abecední encyklopedii náboženství,
projekt virtuálních knihoven vlastně znamená právě toto. Podobně velkolepý
čin vidím ve stránce Petra Kebrleho, který převedl do elektronické
podoby
Katolické dokumenty. Vzpomínám si, jak jsem před lety, jako
počítače neznalé nemluvně (no, už sice přeci jen mluvně, ale vy mě chápete)
si s úžasem uvědomil, že většina knih v elektronické podobě existuje, už desítky
let se v tiskárně neprovádí ruční sazba a nakladatelé vyžadují "rukopisy"
v určitém programu. To bylo poté, co jsem zase jednou úpěl nad nesplnitelným úkolem, který na mě
dobrý Bůh vložil. Jde tedy jednak o to, podporovat
nakladatelství, aby své tituly zveřejňovaly na internetu, ale i dohodnout
jednotný systém, který by umožnil kompatibilitu s ostatními servery.
Když jsem přednesl tento nápad například ve státní technické knihovně,
kde právě vytvářeli
INtegrovanou VIrtuální Knihovnu byl odmítán, že nakladatelé nebudou mít
zájem vystavovat svoje knihy, k tomu je několik řešení:
a) poskytnutí digitálních knih by bylo za stejných podmínek jako do běžné
knihovny, ochrana před tiskem se dá programem ochránit a nebezpečí hackerů
je stejně vysoké jako zlodějů v knihovnách.
b) Za tisk by bylo možné účtovat poplatek stanovený majitelem autorských
práv
c) Nakladatelé, kteří by zpřístupnili zvláště lukrativní tituly na vlastním
serveru by mohly, pokud by to uznaly za nutné, účtovat vstupní poplatek na
nebo podle doby strávené čtením či jinak, tak by se i pro ně stal tento
"trh" zajímavý a virtuální knihovna by byla obohacena i o nejmodernější
informace.
Osobně jsem přesvědčen, že jde o diskuzi čistě akademickou, protože když už
se podaří vytvořit tak rozsáhlou informační databázi, jako je ve světě běžná,
stejně jako jiné nakladatelství, mohou žít jen z reklam. Americký program
na podporu vzdělávání zahrnoval jako jeden z nejdůležitějších bodů připojit
internet do každé školy a stát dává dokonce každé rodině zvláštní příspěvek
na počítač.
Společný virtuální katalog knih
Na různých stránkách se setkávám se snahou vytvořit jednotnou virtuální
knihovnu se společnou databází. Přiznám se, že já píšu o něčem mnohem
větším: chci, aby nejen název a autor, ale celá kniha byla na internetu.
To ovšem předpokládá spojení těchto snah, tedy nakladatelství, které budou
poskytovat své tituly v elektronické podobě by měli "přivěsit" knihu k
signatuře centrální virtuální knihovny.
Ovšem mít jen knihy v počítači jako v knihovně by bylo málo,
elektronická podoba dává mnoho dalších možností, jaké papírová kniha
nemůže poskytnout, a to je další krok: propojit mezi sebou odkazová
hesla, slovníky překladové, výkladové, cizích slov, konkordance,
encyklopedie, kroniky "lidstva", vzájemně provázat související
informace.
Syntetizovaný text
Ani tím možnosti již současné techniky nekončí. Máme třeba i
všechny knihy v počítači, můžeme se v nich pohybovat, protože jsou
vzájemně provázána, kdybychom skončili zde, stále by pro nekonečné
množství informací nebyl na světě člověk, který by se v té záplavě
orientoval. Vznikl by jen přehlednější chaos. To lze vyřešit tím, že
data nejen do počítače pasivně uložím, takže je schopen mi je kdykoli
zobrazit, ale vložím je i aktivně, tedy, naprogramuji jimi computer.
V praxi by to znamenalo, že by v počítači byla nejen veškerá
literatura o šachách, ale počítač by i uměl šachy hrát (používat tyto
informace) a zodpovídat dotazy (inteligentně vyhledávat. Myslím, že
kdyby počítač mohl operovat s veškerými informacemi o Českém jazyku a
měl načtenu i většinu České literatury, byl by mimo jiné schopen téměř
dokonalých překladů, čímž by do značné míry padly jazykové bariéry.
Jak toho však dosáhnout. Autoři v knihách od sebe opisovali, každá
informace se mnohokrát a mnoha způsoby opakuje a to by byl cíl třetího
stupně: syntetizovaný text. Základní formulace, ke které jsem dospěl
je, že jako se hmota skládá z atomů, tak se i vědění skládá z informací,
tedy z nejjednodušších, jasných, dále nedělitelných částeček poznání.
Problém je, jak tvrdili mnozí filozofové, že slovům neodpovídá nic ve
skutečnosti, jinak tomu ovšem bude ve virtuální realitě. Zde se znovu
musím obrátit k filozofii, abych dokázal vyjádřit, co má každá
informace obsahovat. Je to "nositel významu". Ve slově "cihla" je
implicitně přítomna její kvalita, kvantita zkrátka všechno, co "cihla"
skutečně je, nakolik se naše chápání shoduje s věcí. Neznamená to
zadat: cihla je červená, z hlíny, pálená…, počítač sám je schopen
vytvořit cihlu, když má všechny informace, které k tomu potřebuje.
Nemusíme mu skenovat celé spektrum barev, ale musíme mu zadat teorii
záření, pokud sama nevychází z něčeho, odkud by i k teorii záření mohl
počítač sám dospět. Jde vlastně o to, najít podstatu světa, od které
se vše odvíjí. Nositel významu zároveň znamená, že obsahuje i všechny
možnosti - mohu ji použít ke stavbě, praštit někoho po hlavě…
Díky nositeli významu jsme se dostali až k virtuální realitě, ve
které když napíši "cihla" bude pojem obsahovat i všechny znaky cihly,
bude "cihla" přítomná virtuálně. Mohu s ní stavět, nechat ji padat na
virtuální zem - cokoli co ve skutečném světě a ještě více. Zde nápady
nekončí, spíše právě začínají. Využití bude nacházet každý obor
lidského ducha, jako už existují simulace letů a projektování staveb
či lékařské operace, tak skýtá nepřeberné množství možností ve
vyučování a novém, hlubším systému studia. Každý učitel si bude moci
vyprojektovat vlastní učební prostor a to je metoda vzdělávání, skrze
kterou jsem dospěl k projektu virtuálních knihoven a využití virtuální
reality.
A tady je script:
<SCRIPT LANGUAGE="JavaScript1.1">
<!-- Beginning of JavaScript -
var y
var bgticker
var newline = "\r\r"
var now = new Date()
var millinow=now.getTime()/1000
var hours = now.getHours()
var minutes = now.getMinutes()
var seconds = now.getSeconds()
var yourLocation=""
now.setHours(now.getHours()+1)
var min=60*now.getUTCHours()+now.getUTCMinutes() + now.getUTCSeconds()/60;
var internetTime=(min/1.44)
internetTime="Internet Time: @"+Math.floor(internetTime)
var clock = "It's exactly "+hours+":"+minutes+":"+seconds+" hours"
var browser = "Používáte " + navigator.appName +" "+navigator.appVersion
yourLocation="Pravděpodobně žijete v "+yourLocation
var winwidth= window.screen.width
var winheight= window.screen.height
var screenresolution= "Rozlišení: "+window.screen.width+" x "+window.screen.height
var lastdoc = "Přišel jste z: "+document.referrer
var expDays = 30;
var exp = new Date();
exp.setTime(exp.getTime() + (expDays*24*60*60*1000));
function Who(info){
var VisitorName = GetCookie('VisitorName')
if (VisitorName == null) {
VisitorName = "stranger";
SetCookie ('VisitorName', VisitorName, exp);
}
return VisitorName;
}
function When(info){
// When
var rightNow = new Date()
var WWHTime = 0;
WWHTime = GetCookie('WWhenH')
WWHTime = WWHTime * 1
var lastHereFormatting = new Date(WWHTime); // Date-i-fy that number
var intLastVisit = (lastHereFormatting.getYear() * 10000)+(lastHereFormatting.getMonth()
* 100) + lastHereFormatting.getDate()
var lastHereInDateFormat = "" + lastHereFormatting; // Gotta use substring
functions
var dayOfWeek = lastHereInDateFormat.substring(0,3)
var dateMonth = lastHereInDateFormat.substring(4,11)
var timeOfDay = lastHereInDateFormat.substring(11,16)
var year = lastHereInDateFormat.substring(23,25)
var WWHText = dayOfWeek + ", " + dateMonth + " at " + timeOfDay // display
SetCookie ("WWhenH", rightNow.getTime(), exp)
return WWHText;
}
function Count(info){
var psj=0;
var WWHCount = GetCookie('WWHCount')
if (WWHCount == null) {
WWHCount = 0;
}
else{
WWHCount++;
}
SetCookie ('WWHCount', WWHCount, exp);
return WWHCount;
}
function set(){
VisitorName = prompt("Who are you?");
SetCookie ('VisitorName', VisitorName, exp);
SetCookie ('WWHCount', 0, exp);
SetCookie ('WWhenH', 0, exp);
}
function getCookieVal (offset) {
var endstr = document.cookie.indexOf (";", offset);
if (endstr == -1)
endstr = document.cookie.length;
return unescape(document.cookie.substring(offset, endstr));
}
function GetCookie (name) {
var arg = name + "=";
var alen = arg.length;
var clen = document.cookie.length;
var i = 0;
while (i < clen) {
var j = i + alen;
if (document.cookie.substring(i, j) == arg)
return getCookieVal (j);
i = document.cookie.indexOf(" ", i) + 1;
if (i == 0) break;
}
return null;
}
function SetCookie (name, value) {
var argv = SetCookie.arguments;
var argc = SetCookie.arguments.length;
var expires = (argc > 2) ? argv[2] : null;
var path = (argc > 3) ? argv[3] : null;
var domain = (argc > 4) ? argv[4] : null;
var secure = (argc > 5) ? argv[5] : false;
document.cookie = name + "=" + escape (value) +
((expires == null) ? "" : ("; expires=" + expires.toGMTString())) +
((path == null) ? "" : ("; path=" + path)) +
((domain == null) ? "" : ("; domain=" + domain)) +
((secure == true) ? "; secure" : "");
}
function DeleteCookie (name) {
var exp = new Date();
exp.setTime (exp.getTime() - 1);
var cval = GetCookie (name);
document.cookie = name + "=" + cval + "; expires=" + exp.toGMTString();
}
var countvisits="Byl jste zde " + Count() + " krát. Poslední Vaše návštěva byla
" + When() +"."
if (navigator.javaEnabled()) {
var javaenabled="Váš prohlížeč je schopen provádět java-applety";
}
else {
var javaenabled="Váš prohlížeč není schopen provádět java-applety";
}
function showAlert() {
var later = new Date()
var millilater=later.getTime()/1000
var loadTime=(Math.floor((millilater-millinow)*100))/100
var loadTimeResult= "It took you "+loadTime+" seconds to load this page"
var babiesborn=Math.ceil(loadTime*4.18)
var babiesbornresult="Zatímco se stránka nahrávala "+babiesborn+" děti se
narodilo"
if (babiesborn==1){babiesbornresult="While this page was loading "+babiesborn+"
baby has been born"}
if (document.all) {
y = document.body.clientHeight
bgticker = document.all.bgtick.style
bgticker.posLeft = 0
bgticker.posTop = y
bgtick.innerHTML="<br><br>"+browser+".<br><br>"+clock+".<br><br>"+loadTimeResult+".<br><br>"+internetTime+".<br><br>"+screenresolution+".<br><br>"+lastdoc+".<br><br>"+countvisits+"<br><br>"+javaenabled+".<br><br>"+babiesbornresult+".<br><br>A
nezapomeň, já tě stále sleduji, vím kde jsi a co děláš, předemnou se
neschováš... A mimochodem .... tam někde venku ..... je pravda ...."
document.all.mainbod.style.posLeft = 0
document.all.mainbod.style.posTop = 0
}
if (document.layers) {
y=300
bgticker = document.bgtick
bgticker.left = 0
bgticker.top = y
document.bgtick.document.write("<span style='font-size:50pt;color:AAAAAA'>"+browser+".<br><"+clock+".<br><"+loadTimeResult+".<br>"+internetTime+".<br>"+screenresolution+".<br>"+lastdoc+".<br>"+countvisits+".<br>"+javaenabled+".<br>"+babiesbornresult+".<br><br>A
nezapomeň, já tě stále sleduji, vím kde jsi a co děláš, předemnou se
neschováš... A mimochodem .... tam někde venku ..... je pravda ....</span>")
document.close()
document.mainbod.left = 0
document.mainbod.top = 0
}
scroll()
}
function scroll() {
if (y > -1200) {
y=y-2
if (document.all) {bgticker.posTop = y; document.all.mainbod.style.posTop=0}
if (document.layers) {bgticker.top = y; document.mainbod.top=0}
}
else {
if (document.all){y=document.body.clientHeight}
if (document.layers){y=300}
}
var timer = setTimeout('scroll()',20)
}
// - End of JavaScript - -->
</SCRIPT>